TĚLO NENÍ SMETIŠTĚ, ODPAD PATŘÍ JINAM

Tenké střevo má zaživa délku asi 3,5 metru. Po smrti, kdy svalovina střeva ochabne, jeho délka dosahuje 6 metrů.  Dokážete si představit, kolik odpadu se při špatném stravování usadí na střevě za 10,20,30 let? Tak si to spočítáme!

Za každých deset let nám přibude 1,2-1,7 kil odpadu ve střevě. Takže, když máte 20 let, máte usazených pravděpodobně 3 kg toxinů, jako většina populace. Tyto toxiny vám zanášejí tělo a cítíte se kvůli tomu nakonec špatně. 

Je dokázané, že cca 70% imunity je závislá na správné funkci tlustého střeva.  Když se špatně stravujete, jste častěji nemocní, unavení. To je naprosto normální. I zažívací potíže, průjem, občas zácpa, každý vám řekne, že je to v pořádku. ALE TAK TO NENÍ!!! 

Není normální, aby mladý člověk měl nepravidelnou stolici, průjem, bolesti břicha, aby měl co chvíli angínu, cítil se unavený a bez energie.  Kdysi jsem si sama myslela, že když mám často nafouklé břicho, alergii, jsem unavená, že je to v pořádku. Důležitá je změna životního stylu, uvědomit si určité věci, které vám pomůžou cítit se a vypadat skvěle! 

Máme prvenství v rakovině tlustého střeva. Každý rok touto nemocí onemocní 8000 lidí. Je na čase začít přemýšlet, máte život ve vlastních rukou. 

V Evropě máme prvenství dokonce dvě. Tou druhou je nadváha. Souvisí to jedno s druhým.  Nadbytek toxinů ve stravě se ukládá v podobě tuku.  Máme nedostatek pohybu, přijímáme o 30-50% větší množství kalorií než kdy předtím, a odráží se to na našem zdraví. 

Důležité je složení stravy, kterou přijímáme.  Při vyvážené stravě máme více energie, lehce se nám vstává, lepší náladu, čistou pleť a konec konců krásnou postavu. :)

Jak toho dosáhnout se dozvíte v dalším díle. Budeme se věnovat vodě. :) Protože nás má co? No přece čistit!

Změna je možná

V životě přichází chvíle, která jsou dobré i špatné, ale i takové, které vás naprosto změní. V mém životě bylo období, kdy se stalo příliš mnoho věcí na to, abych zůstala stejná. Problém je akorát v tom, že jsem se změnila k horšímu. Nedokážu věřit lidem a mám strach, že mě zas a zase zklamou. Nevěřím ani sobě a myslím si o sobě špatné věci, protože věci, kterých jsem se dopustila už nejdou vrátit zpět a pokřivilo to mou duši, vždy to zanechá následy i když si človek myslí, že zůstane stejný. A pak příjde ta chvíle, kdy si všechno uvědomí, a stane se lepším než byl na samém začátku. I když mě čeká ještě dlouhá cesta, protože ten strach tam je pořád...

Napíšu vám tu pár bodů, kterými se chci řídit. Nejsou složité, ale přitom je v nich hodně pravdy.  Snad vám taky něco dají :)

  

1. DÁT DO POZADÍ SVÉ SOBECKÉ JÁ  A NASLOUCHAT OKOLÍ
2. MLUVIT S LIDMI O NICH, NÉ O SOBĚ
3. MILOVAT BEZ PODMÍNEK NESTAČÍ, KDYŽ DRUHÝ O TO NESTOJÍ A NEPROJEVUJE ZÁJEM
4. ŠTĚSTÍ HLEDAT V SOBĚ, NÉ V OKOLNOSTECH A OSTATNÍCH
5. VŽDY JEDNAT ČESTNĚ A OCHOTNĚ
6. ZAMĚŘIT SE NA TO DOBRÉ A NEŘEŠIT MINULOST!!
7. POHLED LIDÍ NA SVĚT JE PROMNĚNLIVÝ. NEHÁDAT SE A RESPEKTOVAT TO
8. PRACOVAT NA SVÉM SNU A BÝT TRPĚLIVÝ A VYTRVAT
9. NENECHAT SE ZDEPTAT OKOLNOSTMI, KAŽDÝ MŮŽE PŘETVÁŘET SVŮJ SVĚT
10. BOJUJ PROTI SVÉMU STRACHU, PROTOŽE TEN TĚ AKORÁT BRZDÍ
    
    
    

Nové začátky

Zdravím :)

Jak se máte? Já jsem se po delší době rozhodla pokračovat v hubnutí a rýsování postavy, přece jen po příjezdu domů se při soužití s babičkou značně změnily moje stravovací návyky. Což není moc lichotivé a taky to tak dopadlo. Začíná jaro a nechci se vyvalit ven jako soudek, kdo by taky chtěl :D

Budu sem psát moje pokroky, co jsem cvičila, jak dlouho (po delší době nicnedělání kromě chození na kešky a se psem moc velkou kondičku zrovna nemám.. ), co jsem přes den snědla tak orientačně a jestli se držím plánu, který by mě měl nakopnout a začít se sebou něco dělat.

Průběžně po týdnu cvičení sem budu dávat orientační fotografie, abyste viděli moje pokroky. Můžete se přidat. Průběžně sem budu dávat různé výzvy. Je to jakási motivace pro mě a pro ty, kteří chtějí něco změnit. A přece.. změna je život, tak můžeme začít ne? :)

Jak "zneužít" svého domácího mazlíčka?

Pokud máte pejska, jako mám já, rozhodně oceníte jeho schopnosti. Například schopnost vás s jistotou dostat po ránu z postele. Můj pes dokáže tak dlouho kňučet, že to člověk nevydrží a prostě vstát musí. On začne nedočkavě v tu ránu pobíhat po pokoji a ještě se snaží o zrychlení akce. Když člověk není dostatečně rychlý, snaží se to on urychlit svým "pšiknutím" nebo hafnutím. Taky je velmi nápomocný a každou silonku nebo nohavici se vám odevzdaně snaží navléct. Nejde mu samozřejmě vysvětlit, že vás akorát zdržuje. Jakmile jste oblečení a vyjde se, je spokojený :)

Venku můžete s pejskem běhat, skákat, samozřejmě podle jeho, vašich možností. Po ročním netrénování jsme běželi, neuběhli jsme ani jedno kolečko a on už běhat odmítal a navíc se častěji zastavoval....jo, to mi bylo divné, častější přestávky z ničeho nic :D

Jestli máte rychlé nohy, můžete využít obýváku. Teda pokud máte malého psa, jako mám já. Stačí ho úspěšně natěšit a hra může začít. Lítat z jednoho rohu do druhého a pejsek běží za vámi. Teda pokud se mu chce. A když to není ten případ, dívá se na vás jak na totálního magora, co tak lítáte po pokoji. Samozřejmě se dobře baví, ale váš účel to nesplnilo.

Když chcete zhubnout, taky je velmi dobrý jedlík. S radostí se na vás zavěsí a vděčně bere vše, co mu dáte. Praktikováním této diety můžete zhubnout za měsíc i několik kilo a prakticky se stát vegetariánem, protože on chce hlavně maso a masné výrobky :D Ale samozřejmě to nedoporučuji, pejsek by si měl jíst svoje jídlo, né to vaše, ale jaké si to zařídíte, takové to máte.

Jedna z dalších rad, jak vypadat mladě a svěže, je nechat si dokonale oblíznout svůj obličej. Není nad to, když vás vítá pejsek a chce co nejblíž váš obličej, protože hlavně kvůli tomu tak neodbytně skáče. Myslím, že tato zázračná maska pomáhá hlavně vašemu imunitnímu systému, protože nikdy nevíte, co oblízl před vámi.

A jako poslední, zlepší kvalitu vašeho života. Je to ten nejlepší společník, kterého si můžete představit. Dá vám svou lásku s naprostým odevzdáním a nikdy vás nezradí. Do každého dne bude pro vás sluníčkem, které nemá nikdy dost vaší pozornosti. Ano, je to jistá zátěž, ale myslím, že to stojí za to. Ptáte se ještě za co? Za to, že přijdete z práce, a vítá vás člen vaší rodiny, člen, na kterého je spolehnutí. Věrný společník, přítel na výlety, sport, dietolog, komik, prostě vaše zlatíčko! :)

Jedna historka z "natáčení": Chtěla jsem si z mobilu vyfotit Mikeška, sedla jsem si do kleku a říkám mu: A teď se na mě podívej. A skočil mi na koleno a měl hlavu nad tím mobilem a koukal se na mě :D já mu to kokinko proste dat musela :D :D :D

Jak jsem se dostala k vegetariánství

Jak už jsem se jednou zmínila, žila jsem rok jako dobrovolnice na Slovensku. Jelikož jsem neměla moc peněz, a chtěla jsem i něco málo ušetřit, tak jsem se rozhodla, že maso budu jíst maximálně jednou za měsíc, protože mě na nákupním lístku stálo nejvíc. Po nějaké době jsme si všimla, že na něj ani nemám chuť a vepřové mi dokonce smrdělo.

Na jaře jsem jela já a ještě jedna dobrovolnice ze Srbska, se kterou jsem bydlela na školení do Vysokých Tater. Je tam krásná příroda a hory, a kdo tam ještě nikdy nebyl, tak opravdu doporučuji, skvěle jsem si to tam užila!

Měli jsme tam na výběr jídlo s masem nebo vegetariánské jídlo. Tak jsem dala přednost jídlu bez masa. Od té doby jsem se začala považovat za vegetariánku, a i když v průběhu EDS (Evropské dobrovolné služby) jsem začala jíst znova maso na Německém táboře, a léto se spousta tábory bylo taky dost divoké, nakonec jsem si našla svou cestu a stala jsem se vegankou. I když mám před sebou ještě dlouhou cestu.

Zdraví Jedna dívčina

Zkušenosti s vitaminem C

Zdravím :)

Chci se s vámi podělit o zkušenost ohledně vitaminu C. Nikdy bych nevěřila, že tak skvěle pomůže, dokud jsem si to nevyzkoušela na vlastní kůži.

Jak jsem byla na Slovensku, tak mě hodně dlouho bolelo v krku. Žádné pastilky mi nepomáhaly. A dost mě to už štvalo.

V té době jsem jela na mezinárodní tábor do Německa. Byli tam lidi mého věku všech možných národností. Od Řeků až po Bělorusy. Každý den byl bohatý program a měli jsme i výlet do Mnichova. Tento tábor se zabýval tématem jedné Němky, která na Mnichovské univerzitě se svým bratrem rozházela na chodbě protifašistické letáky. Byli za to nakonec popraveni. Hrozná doba. Každopádně mám z tábora velice pěkné vzpomínky.

Jak jsem přijela na tábor, tak jsem upozornila vedoucí na to, že me hodne bolí v krku. Nakonec jsem jela k lékaři a dostala jsem antibiotika. Brala jsme je tři dny, bylo mi blbě, a jak jsem se už citila dobře, tak jsem nakonec zmokla a v krku mě bolelo zas. Kdybych ten bacil měla pryč, tak by se mi to určitě nevrátilo.

Nakonec jsem v Nesvadech (kde jsem bydlela) si koupila vitamin C a pravidelně jsem ho brala každý den. Po necelých dvou týdnech mě bolest v krku přešla a cítila jsem se od té doby jako rybička :) Pomohlo mi to o hodně víc, než nějaká chemie a tabletky, které utlumily bolest, ale nevyřešily problém.

Bacily se stávají odolnějšími před antibiotiky, a čím častěji je člověk bere, tím méně pomáhají. Nejlepší je preventivně jíst zeleninu a ovoce, aby tělo mělo prostředky na boj s nemocí.

Takže jezte vitaminky a těším se na další článek pro vás :)

Jedna dívčina

Něco o mě :)

Zdravím :)

Asi bych se měla trochu představit že :) Jsem obyčená holka z malého města, mám ráda výlety a dobrodružství. Další mé záliby jsou tanec, čtení, psaní, zdravá výživa a cvičení. Zbožňuji svoji rodinu a přátele a jsem šťastně zadaná. Mám vystudovanou obchodní akademii a díky tomu, že bez praxe člověka prostě nevezmou nikam, tak jsem se na rok vydala na Slovensko jako dobrovolnice přes Evropskou dobrovolnou službu. Momentálně jsem už doma, ale v průběhu pobytu jsem načerpala hodně inspirace a zjistila pár zajímavých věcí, které budu postupně přidávat na blog :)

S pozdravem Jedna dívčina